A je tady další ročník PIZA tour kola, letos pojmenované podle oblasti, do které se chystáme a kdo viděl film Bobule, tak je mu naprosto jasné (kdo neviděl, doporučuji shlédnout a klidně můžu zapůjčit), že letos si užijeme jižní Moravu - konkrétně oblast vinohradů Mikulovska, Pálavy a Lednicko-valtický areál.
Všichni kdo už jsou přihlášeni, vědí, že ubytování je zajištěno v penzionu Florián v obci Pavlov nedaleko vodní nádrže Nové Mlýny (www.pensionflorian.cz), a pokud by chtěli jet ještě další dva nadšenci, tak místo pro ně by se tam určitě našlo.
Tak pomalu oprašte a vycentrujte svá kola, sbírejte dobrou náladu, vtipy a případně si už plánujte trasy, které budete chtít ujet. Někteří zůstanou u lehčího šlapání, ale najdou se i takoví, kteří už teď plánují, že pod 60 km denně nepůjdou (že jo Vlčááááku :-))
Přidávám jeden sqělý odkaz na cyklotrasy - stačí zadat region Jižní Morava a oblast Lednicko-valtický areál a Pálava.
http://www.vyletnik.cz/cyklotrasy/
Doufám, že se už všichni těšíte, já teda moooooooooc. Kolům a vinohradům zdar!
Edit: 3.8.2009
A máme za sebou pár desítek kilometrů jihomoravských cyklostezek. A já osobně musím prohlásit, že to byla akce po všech stránkách veeeelice zdařilá a věřím, že i ostatní účastníci se mnou souhlasí.
Vyjeli jsme v pátek ráno a po pár čůracích přestávkách okolo 13. hod dorazili do Pavlova, kde jsme zjistili 2 podstatné věci - zrovna tady stavějí čističku, takže samá vykopaná díra a Jaris prohlásil, že to se bude večer ze sklípku hodně náročně vracet (naštěstí po celý pobyt nikdo v žádné díře neskončil) a 2. věc - Pavlov je jeden veeeelký kopec takže na kole to žádné kafíčko asi nebude :-(. Po ubytování jsme vyrazili na obhlídku terénu a skončili kde jinde než v Obecním sklípku. Objednali jsme pár (myšleno 2) džbánků vína, poseděli, popili a zpátky do Floriána (náš penzion, kde jsme byli ubytováni). Tady jsme se usadili na zahradě, rozdělali ohýnek v krbu a vrchní opékač Jarda urožnil klobásy k večeři, k tomu jsme objednali pár (ani nevím kolik jich tentokrát bylo myšleno jako pár, ale 2 to určitě nebyly) džbánků vína. Radek vytáhl zásobu balónků, takže jsme povinně foukali, jenom zelené nechtěl nikdo foukat, teda foukal je Radek - a že se mu pořádně zelenaly :-). Později večer, kdy už děti spaly, jsme si troufli i na zpěv. Mársi vytáhla harmoniku a za použití čelovky, aby bylo vidět na noty, jsme my dvě hrály a ostatní pěli až do pozdních hodin. Radek nás naučil dvě nové písničky, které slavily obrovský úspěch (dodnes jednu z nich ne a ne dostat z hlavy). Okolo 1 hod jsme se postupně vytratili všichni do hajan.
Den druhý. V sobotu ráno se s malým zpožděním vyrazilo do Lednice. Nejprve vyrazili rodiny s dětmi, ostatní ještě pospávali s tím, že nás stejně doženou. A dohnali, hlavně proto, že jeli kratší cestou - my to vzali po cyklostezce okolo Dyje s jednou malou zajížďkou a focením u Novomlýnských nádrží, oni po asfaltce, ale taky proto, že jsme skončili hned v druhé vesnici v hospodě na pivo. Sluníčko totiž pálilo a pálilo, bylo třeba doplnit tekutiny. A hned pak nás potkal první defekt výpravy - Markéta píchla hned za Bulharama, ale díky rychlé a čisté práci Kamila to nebyl žádný velký problém. Vzhledem k tomu, že byli nejrychlejšími účastníky - já říkala, že snad mají motor v zadku - jsme my ostatní už vyjeli směr Lednice. Tam jsme dorazili před polednem (výjimečně né první Kamil, ale Jarda s Viky) a usoudili, že před návštěvou zámku je třeba naplnit žaludky. Posilněni jsme konečně dorazili do areálu Lednického zámku, zamkli 11 kol dvěma zámky a vyrazili na prohlídku. Někteří k Minaretu, ostatní k areálu dravých ptáků, kde jsme zkouknuli vystoupení a pak zase šup na kola a hurá zpátky. Ach jo a zase samé kopečky, ještě že je po cestě tolik občerstvovadel - a čepujou tu výbornou klasickou žlutou sodovku. A neminul nás ani první karambol. Martin s Mársi se po cestě tak sbližovali až to jejich kola nevydržela a spojila se řidítky tak pořádně že Mársi skončila na cestě s odřenou rukou, prsem a hlavně kolenem - tím druhým, než co si pochroumala na trampolíně u Vlčáků. Kolo to taky odneslo a to asi 2 cm dírou, takže do Pavlova dorazili po svých. Večer jsme poseděli ve sklípku u cimbálovky, (Jarda s Radkem si i zahráli - teda spíš se pokoušeli) a zmožení ulehli.
Den třetí. Dneska je v plánu Mikulov a podle náročnosti případně Valtice. Vzhledem k tomu, že Mársí koleno pěkně nateklo a zfialovělo (doufám, že tentokrát se to obejde bez operace), bylo rozhodnuto, že za námi dorazí autem. Majkl s Hankou už taky nevyrazili, protože se pomalu balili a chystali na cestu zpátky (ach ty pracovní povinnosti). Už po vyjetí bylo jasné, že platí pouze Mikulov, protože prudkost a délka kopců se stále nějak zvětšovala - a pak jeďte na kola na jižní Moravu, že tam nejsou kopce. Do Mikulova jsme dorazili opět okolo poledne, ale ještě před obědem se rozhodli zhlédnout místní zámek. A dobře jsme udělali. V zámecké zahradě jsme vyzkoušeli - konkrétně Kamil - hloubku místní kašny, udělali pár snímečků, zašli podat Sportku (den předem totiž Bertík šáhl do hovínka, Valinka a Kamil do něho šlápli, to pak nezkuste štěstí) a zamířili na náměstí do Radniční restaurace, usadili se venku pod střechou z vína a než jsme si stačili objednat, začal pořádný slejvák, takže rychle popadnout děti, věci a hurá dovnitř do salónku. Obsluha tady byla rychlá, milá a jídlo výborné. Pršet přestalo, tak rychle přesun k místní jeskyni. Vali usnula, tak s ní Jarda zůstal venku. My ostatní vyrazili dovnitř jeskyně, kde byla pořádná zima, ale na rozdíl od většiny jeskyní docela sucho. Když prý náhodou už nějaká ta kapka vody ukápne, tak to, na co dopadne, ztvrdne, a kapka kapla a zrovna na moje koleno, naštěstí dodnes ztvrdlé není. Viky spustila alarm když šáhla na chráněný kámen a Radek se svými nekonečnými dotazy se snažil znervóznit průvodkyni,ta byla super a vše brala s humorem. Cesta domů už rychle utekla. Na ubytování Radek vytáhl krabici s pozůstatky z Opávie a nadešel čas soutěží. Nejprve si zasoutěžili děti, které pak šli spát a mohli se ukázat dospělí, co v nich je, soutěžilo se v párech ve čtyřech disciplínách a po vypitých litrech vína se všichni vesele zapojili. Po první disciplíně - malování unaveného sluníčka se pokračovalo během s meruňkou z ptačí budky do mikrovlnky a zpět, nejnáročnější se ukázalo svezení tří balónků v kárách do záchodu (samozřejmě pouze improvizovaného) a zpět, přes veškeré snahy si balónky lítaly kam chtěly. Poslední úkol byl zpěv. Ten nám ohodnotil přítomný spolubydlící, ze kterého se vyklubal učitel zpěvu na LŠÚ. Vítězným párem se stali Martin s Mársí, druzí byli Kamil s Markétou, třetí Radek s Míšou a na krásném posledním místě jsme se umístili Jarda a já. Každý si vybral nějakou cenu, přičemž děkujeme Radkovi za zasponzorování. Pozn. - milionáři z nás nebudou, sportka nějak nevyšla.
Den čtvrtý - poslední. Protože nás už pořádně bolí zadky z kola a hlavně je pořádně vedro, jde se dneska pěšky na Dívčí hrad, který máme hned nad hlavami a do Dolních Věstonic. Výšlap to byl teda pořádný, zpotili jsme i poslední nitku na tričku, ale výhled stál za to. Naprosto úžasný rozhled po celém okolí Novomlýnských nádrží a okolních vinicích. Cestou dolů přes les jsme nasbírali spoustu hřibů. V Dolních Věstonicích jsme si dali oběd v restauraci, kde byla naprosto šíleně zmatená obsluha a čekací doby. Pak už jsme počkali na loď, která nás dopravila zpátky do Pavlova, kde nastalo balení a hurá domů. K tomu nám pořádně sprchlo.
Děkuji všem zúčastněným za přispění k dobré náladě a krásným zážitkům. A za rok doufám opět PIZA kola tour v plné účasti (Mársi s dobrou pojistkou :-)).
Komentáře
Já se taky fuckt móóóc těším škoda že jen na čtyvi dny už si masíruji pravéj léjtkovéj svaldík
,Po čtvrthodině mého pomalého čtení tohoto rozsáhlého článku musím taky souhlasit: letošní tour 2009 s krycím názvem BOBULE se opravdu vydařila! Doufám že příští rok už všichni budou počítat s tím že kolem svátků Cyroše a Metoda se nepracuje a jezdí se na kola...